Ze sledování médií člověk může mít pocit, že realitní trh v ČR je jednotný – všude jsou ceny vysoké, bydlení (ať vlastní či nájemní) nedostupné, krize… Když se podíváme na statistiky, tak ceny za m2 se v regionech liší, skutečnost je trochu odlišná a „Česko“ není jen Praha. Hlavní město – to je prostě samostatný svět.
Za cenu bytu v panelovém domě na pražském sídlišti si můžete jinde pořídit domek se zahradou, v hezkém prostředí, blízko přírody. Jistě, ne každý touží po rodinném domě, za stejnou cenu může samozřejmě být například prostorný byt v krásném předválečném bytovém domě, či moderní novostavbě.
Vedle statistik cen nemovitostí se musí brát také v potaz další statistiky v porovnávaných daných regionech – příjmy obyvatel, zaměstnanost, věková struktura… Proti tomu stojí vysoké náklady na život v Praze… Prostě něco statistiky neřeknou, vše se nedá matematicky změřit.
Co je ideální bydlení? Každý máme jinou představu a sny. Co je luxus?
Bydlení, to je volba.
Vidím rozdílnosti lokalit nejen při cestování a výletech, měla jsem možnost posoudit i z praxe, kdy jsem prodávala nemovitosti mimo Prahu. A tam jsem poznala rozdílnosti také v uvažování.
Bydlení je otázka priorit, životního stylu. Ne každý je pochopitelně spokojený tam, kde se narodil. Někdo se chce za každou cenu dostat do Prahy – kvůli práci, kultuře, možnostem nebo jednoduše proto, že se mu líbí ruch velkoměsta. Často to ale znamená vzít si vysokou hypotéku, která člověka sváže na desítky let. Splátky pak pohltí většinu rozpočtu a nezbývá prostor pro věci, které dělají život radostnějším – cestování, koníčky nebo čas strávený s rodinou bez stresu. A bývá nevýhoda i vzdálené původní zázemí, rodiče a mezigenerační pomoc – návštěvy, hlídání dětí.
Naopak ten, kdo zvolí život mimo Prahu, může za stejné peníze získat nejen více prostoru, ale také klidnější prostředí a jiný životní rytmus. Dojíždění za prací má samozřejmě své nevýhody, ale stále více lidí dnes pracuje z domova a dává přednost větší svobodě.
Prostě vše je relativní, i reality.
