Věčné téma týkající se realit – nedostupné bydlení a stoupající ceny. Zároveň ale stoupají i nároky. Nároky kladené na stavebníky/developery ze strany legislativy, norem, směrnic, tlak na úspornost a udržitelnost, PENB… ale i nároky ze strany koncových zákazníků (budoucích obyvatel). To vše má vliv na výslednou cenu.
Když se porovná nemovitost postavená v roce 1995, 2005, 2015 a 2025… A když se porovnají i rekonstrukce – rozsah a standard v jednotlivých obdobích – velký rozdíl.
Vyberu třeba okna – v devadesátých letech panovalo nadšení z tehdejší novinky na trhu plastových nebo komfortnějších, moderních dřevěných eurooken. Jak skvěle těsní, jak se výborně udržují. Dnes už ale nestačí, řeší se lepší materiály, trojskla. Pak třeba izolace, střešní krytiny. Sanitární keramika, obklady, podlahy… Mohla bych pokračovat. Klade se důraz na design.
Sleduji to u klientů, i nemovitost dobře udržovanou, relativně nedávno postavenou, si chtějí přestavět, zrekonstruovat dle svého vkusu, pořídit novou kuchyňskou linku, přestavět koupelnu.
Rostoucí nároky vidím i v oblasti nájemního bydlení. Často i u mladých klientů, hledajících své první samostatné bydlení, kde pro ně hraje roli i pocit určitého sociálního postavení. Chtějí bydlet v hezkém prostředí, za standard vybavení bytu považují moderní linku, myčku, pračku…
Doba se mění, nároky rostou a pokrok samozřejmě i prodražuje.
